Если у вас возникли сложности с курсовой, контрольной, дипломной, рефератом, отчетом по практике, научно-исследовательской и любой другой работой - мы готовы помочь.
Предоплата всего
Подписываем
27,11,2013
Exekuční právo-prodej movitých a nemovitých věci.
Prodej movité věci není příležitá situace exekuci, když FO nemá příjem anebo ten příjem má ale natolik nízký že se nedá strhávat. V § 16b 16a-elektronická dražba nemovitostí 348/
§15sb něj důležitější zákon exekutorsky zvukoví záznam. Exekutor má právo provést čistou prohlídku bytu i jiných místností. §323 Sb.
Exekuční návrh na pověření soudného exekutora soudem na provedení exekuce.
OSŘ- používá podpůrně použitelný. Exekutor může bez návrhu sestavit ocenění té exekuce. Nic jiného mobilii exekuci exekutor neděla - probíhá tak exekutor musí vydat příkaz na prodej movitých věcí, to je tehdy kdy povinny neví co má v mistrnosti, exekutor se rozhodne, že ne chce provádět kontrolu v místnosti a na nějaké jiné věci např. auto které bude lip použitelně. Exekuční příkaz může byt vydán, ale nebude účinný, pokud povinni nepřevezme.
Dostaveni za účastníkem exekuce, samého nebo do bydliště povinného nebo k jeho věcem.
Jeslí povinen nepřibírá poštu
Postup při mobiliární exekuci
Varianty
ANO uhradí – pak uhradí dluh bez exekučních nákladů, dlužníkovi se vydá
stvrzenka a SD se rozloučí.
Neuhradí – dlužníkovi se předá exekuční příkaz (2 ks). Jeden výtisk
s podpisem a datem převzetí mu zůstane, druhý je pro nás.
V opačném případě se poučí, jakým způsobem může vlastník věci uplatnit tvrzená
práva (dle § 267 OSŘ návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí). Soupis se
provede. Vše zapsat do protokolu (i že byl poučen).
movitých věcí, zjistí se jejich stav (funkční, poškozený, použitý…) a odhadne se cena.
Šperky ze žlutého či bílého kovu se zváží. Zabavené věci se označí samolepkami .
Soupis věcí se provede do částky, která by stačila k uspokojení pohledávky
(trojnásobek dluhu,neboť nejnižší podání při dražbě činí jednu třetinu odhadní ceny).
nákladů (tzn. i hotové výdaje, které ještě nejsou vyčísleny) do doby konání dražby, budou mu zabavené věci vydány (kdy, kde).
9. Odnášení zabavených věcí - pozor na poškození
Jak v Česku probíhá exekuční řízeni
Přinášíme pohledy do zákulisí exekučního řízení včetně některých novinek. Exekuční dražby jsou nyní transparentnější, nově začal například fungovat veřejný Portál dražeb. Při výběru exekutora by si měl věřitel zjistit, jak je ve vymáhání dluhů úspěšný.
řada zadlužených lidí má zkreslený pohled na to, jak pracují exekutoři. Ti za dlužníkem nemohou přijít nikdy o své vůli. O vymožení dluhu je vždy musí požádat samotní věřitelé. Ve spolupráci s přerovským soudním exekutorem Tomášem Vránou přinášíme sedm fází exekuce.
1) Od listopadu jděte s návrhem na exekuci přímo k exekutorovi
Zatímco až dosud platilo, že věřitelé mohli podat návrh na nařízení exekuce buď na soud, nebo na konkrétního exekutora, od 1. listopadu se budou obracet výlučně na exekutora. Exekuční řízení se nadále zahajuje vždy na návrh věřitele, o kterém stejně jako dosud musí rozhodnout soud. Návrh sepíše věřitel buď sám, nebo o sepsání požádá exekutora. Nejprve však musí věřitel mít v ruce takzvaný exekuční titul, který má většinou podobu soudního pravomocného a vykonatelného platebního rozkazu. Může být však i ve formě rozhodčího nálezu, notářského či exekutorského zápisu nebo například v podobě platebního výměru zdravotní pojišťení.
2) Vyberte si nejvhodnějšího exekutora s dobrými výsledky
Na exekuci dlužníkova majetku si lze najmout jakéhokoliv exekutora či exekutorský úřad. Těch působí v Česku více než 120 a mají celorepublikovou působnost. To znamená, že na exekuci dlužníkova majetku v Praze si lze najmou třeba exekutorský úřad v Ostravě, Hradci Králové či třeba v Přerově. Při výběru exekutora je dobré si o něm zjistit co nejvíce informací, třeba z webových stránek nebo zprostředkovaně na základě doporučení. Užitečné je porovnat počet řešených případů, jeho úspěšnost a zaměření, jakým způsobem provádí exekuci.
3) Složte vratnou zálohu nebo s exekutorem uzavřete smlouvu
Vybranému exekutorovi složí věřitel zálohu na náklady exekuce. Její výše se odvíjí od výše vymáhané pohledávky a nepřesahuje zhruba 4 až 5 procent z vymáhané částky. Jde o vratnou zálohu, po vymožení pohledávky dostane věřitel peníze zpět, náklady na celou exekuci zaplatí dlužník. S exekutorem lze rovněž uzavřít smlouvu o provedení exekuce. V takovém případě může exekutor požadovat smluvní odměnu, která by se měla pohybovat nejvýše do 10 procent z vymožené částky.
4) Exekuci nařizuje soud, provádí ji pověřený exekutor
Vypracovaný návrh na nařízení exekuce spolu s přiloženým exekučním titulem putuje k soudu. Je-li návrh bez chyby, stanoví zákon soudu 15denní lhůtu na rozhodnutí. „Jestliže soud shledá, že je návrh věřitele na nařízení exekuce oprávněný, exekuci nařídí a pověří jejím provedením soudního exekutora, který je uvedený v návrhu,“ přibližuje Vrána. Soudní exekutor pak doručí dlužníkovi usnesení o nařízené exekuci společně s exekučními příkazy, které postihují jeho majetek. Zároveň ho vyrozumí, jakým způsobem bude postupovat v případě, že dluh v přiměřené době neuhradí. „Pokud se dlužník o exekuci dozví, doporučujeme, aby co nejdřív kontaktoval pověřený exekutorský úřad a svůj dluh zaplatil. Ušetří tím část nákladů za výkony směřující k samotnému provedení exekuce,“ poznamenává soudní exekutor.
5) Způsob exekuce volí exekutor
Samotnou exekuci lze podle exekutorského řádu provést několika způsoby. „Nejčastěji postupujeme od inkasování peněz z účtu dlužníka a srážek ze mzdy. Jestliže dlužník nemá žádný finanční majetek nebo jeho finance nestačí na pokrytí dluhu, provádí se mobiliární exekuce, tedy zajištění věcí dlužníka, které se pak vydraží,“ popisuje Vrána. U nemovitostí se nechává nejprve označit vlastnický list v katastru nemovitostí takzvanou plombou, aby tato poznámka znemožnila dlužníkovi s nemovitostí jakkoliv nakládat a mohla být případně vydražena.
6) Dražby jsou nově transparentnější
Případnou dražbu nemovitosti nesmí exekutor před veřejností zatajovat. Nově ji může oznámit i na internetovém Portále dražeb , který od října spustila Exekutorská komora. Zájemci zde najdou popis objektu, informaci o místě a termínu aukce i vyvolávací cenu. Od listopadu by měli exekutoři dobrovolně zveřejňovat na Portále dražeb i seznam dražených movitých věcí. Od zveřejňování dražeb si Exekutorská komora slibuje větší transparentnost, vyšší počty zájemců o dražby a tím i vyšší výtěžky. Zvýší se tak pravděpodobnost, že dlužník vypořádá všechny dluhy nebo jejich větší část a věřitelé nepřijdou zkrátka.
7) O dražby je velký zájem, vydražit lze za dobrou cenu
O konání dražeb mají exekutorské úřady povinnost informovat na úřední desce úřadu. Některé úřady informují o dražbách rovněž na svých webových stránkách nebo formou inzerce v médiích. „Movité věci se prodávají v dražbě v průměru za 1/3 odhadní ceny, nemovitosti pak na 2/3 odhadní ceny. Náš úřad například realizoval vloni více než 22 tisíc exekucí, provádíme dražby movitých věcí jednou měsíčně a draží se vždy okolo 500 věcí. Nemovitosti se draží průběžně každý týden a měsíčně je v průměru nařizováno 50 dražeb,“ přibližuje přerovský soudní exekutor Tomáš Vrána, jehož úřad patří k největším dražitelům. Jak dodává, o dražby bývá velký zájem. U dražených věcí je největší zájem o elektroniku a nářadí. U nemovitostí se zájem odvíjí podle lokality, kde se dražená nemovitost nachází, a dále od toho, zda se draží celá nemovitost nebo jen podíl k nemovitosti.
Mobiliární exekuce
Úvodem je třeba říci, že se nejedná o institut, který by současný právní řád neznal. Naopak
s ním operuje již několik let a bývá v praxi značně využíván. V podstatě se jedná o mnohým dobře
známý výkon rozhodnutí (případně exekuce) prodejem věcí movitých, jehož zakotvení nalezneme
jednak v občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963 Sb.), popřípadě v zákoně o správě daní a
poplatků, samostatnou úpravu obsahuje též insolvenční zákon, exekuční řád a další. Který z těchto
předpisů použijeme, záleží na konkrétním vztahu, kterého se daná problematika dotýká. Např. úpravu
obsaženou v občanském soudním řádu použijeme u případů vymáhání dlužného nájemného, naproti
tomu pro zákon o správě daní a poplatků sáhneme tehdy, pokud budeme chtít vymáhat dluhy
z nezaplacených řádně udělených pokut.
Pro snadnější orientaci v dané problematice si níže uveďme několik základních pilířů, pravidel či
chcete-li zásad, na kterých je výkon rozhodnutí (případně exekuce) prodejem věcí movitých postaven.
Úprava v občanském soudním řádu
Občanský soudní řád představuje základní předpis vztahující se k občanskému soudnímu
řízení, kdy prvotním účelem tohoto předpisu je poskytnout ochranu procesním vztahům založeným
vykonatelným rozhodnutím, zjednodušeně řečeno se v praxi jedná o donucení určité osoby ke splnění
povinnosti, která jí byla uložena.
Výkon rozhodnutí představuje v podstatě řízení, ve kterém vystupují jeho účastníci - označováni
jako oprávněný a povinný (případně se může jednat i o další osoby, o kterých tak stanoví z., např.
manžel povinného).
Příslušným soudem k tomuto řízení je vždy soud okresní, zpravidla ten, v jehož obvodu má
povinný bydliště (ovšem existují i výjimky).
Další zvláštností tohoto řízení je skutečnost, že ho lze zahájit pouze na návrh, je zde tedy
vyžadována iniciativa ze strany účastníka se celou věcí vůbec zabývat. (Ovšem i v tomto případě
existují výjimky, zejména co se týká nezletilých dětí.)
Jedním ze základních předpokladů pro výkon rozhodnutí je existence tzv. titulu. Jedná se o
zákonem určenou listinu, která ukládá povinnost něco plnit, přičemž bez této listiny nelze výkon vůbec
provést. Výčet jednotlivých titulů najdeme jak jinak než právě v občanském soudním řádu (např.
rozsudek, usnesení, rozhodčí nález apod.), ovšem nutno zdůraznit, že u všech těchto se musí v první
řadě jednat o tituly vykonatelné, tedy opatřené doložkou vykonatelnosti.
Občanský soudní řád rozlišuje mezi několika druhy výkonů rozhodnutí (např. na plnění peněžité
a nepeněžité). Prodej věcí movitých spadá pod kategorii výkonu na plnění peněžitá.
Je důležité si uvědomit, že smyslem výkonu rozhodnutí není trestat povinného, ale uspokojit
oprávněného. S ohledem na toto je i v tomto případě povinnému poskytována ze strany zákonodárce
určitá ochrana spočívající ve stanovení mantinelů v tom, které movité věci mohou být výkonem
postiženy a které nikoli. Prvotně nelze povinnému „zabavit“ více, než kolik přiznává oprávněnému výše
zmíněný titul. V druhé řadě se jedná o určité specifické věci, u kterých se předpokládá, že by se bez
nich povinný nemohl obejít, neboť i povinný je lidskou bytostí a je třeba mu i přes jeho „provinění“ zajistit
lidskou důstojnost. S ohledem na tyto skutečnosti nelze výkonem rozhodnutí postihnout věci sloužící
k uspokojování potřeb povinného (i jeho rodiny), sloužící k plnění jeho pracovních povinností, případně
k výkonu jeho podnikatelské činnosti. Tímto ale tento výčet zdaleka nekončí. Jistě se shodneme na tom,
že mezi věci, u kterých bychom si výkon dále nedovedli představit, budou např. snubní prsteny či
předměty obdobné povahy, oděv, věci zdravotní potřeby, které povinný nutně potřebuje např. vzhledem
ke své nemoci. Výkonem nelze postihnout také tzv. obvyklé vybavení domácnosti, které bývá často
zmiňováno v souvislosti s problematikou společného jmění manželů a taktéž nelze výkonem rozhodnutí
zabavit hotové peníze do výše 1.000,-Kč (tzv. základní nepostižitelná částka).
Možná ještě pro doplnění lze uvést, že obecně nelze výkon provést, pokud by byl většího
rozsahu, než který stačí k uspokojení oprávněného nebo než který oprávněný navrhl, dále nelze výkon
provést, pokud by byl zřejmě neúčelný, nelze ho provést jiným než zákonem stanoveným způsobem ani
způsobem zřejmě nevhodným, a v neposlední řadě nesmí postihovat pouze majetek 3. osob. Pokud by
tato základní pravidla nebyla dodržena, výkon bude zastaven (popř. dojde k jeho odkladu).
Zvláštnost výkonu prodejem věcí movitých představuje jeho samotná realizace, kdy usnesení,
na základě kterého je pak výkon prováděn, se povinnému doručuje až přímo při tomto výkonu. Ovšem
pokud se nad tímto postupem zamyslíme, zjistíme, že je zcela logický, neboť pokud by bylo usnesení
povinnému doručeno před samotným výkonem, jistě by měl zájem na tom, aby co nejvíce věcí
uschoval. Za movitou věc se v tomto ohledu považují i vkladní knížky, směnky, šeky a cenné papíry.
Samotné provedení výkonu rozhodnutí probíhá velmi zjednodušeně řečeno tak, že se dostaví
soudní vykonavatel, provede soupis věcí, které by bylo možné zabavit, tyto věci náležitě označí a
zakáže povinnému s nimi nakládat, poté následuje vyhlášení dražby včetně uvedení vyvolávací ceny
jednotlivých movitých věcí a následně dochází v rámci této dražby k jejich prodeji tomu, kdo podá
nejvýhodnější nabídku. Z takto získaných finančních prostředků jsou sraženy náklady dražby a
následně jsou uspokojováni oprávnění.
Úprava v rámci zákona o správě daní a poplatků
Pokud nahlédneme do úpravy tzv. správní exekuce, tedy v podstatě výkonu rozhodnutí
upraveného v rámci zákona o správě daní a poplatků, nenalezneme takřka žádné odlišnosti. I tento
předpis hovoří o exekučním titulu (zde je ale obsažen odlišný výčet než v občanském soudním řádu), o
nařízení daňové exekuce, věcech z ní vyloučených (opět věci sloužící osobní potřebě dlužníka a členů
jeho rodiny, věci potřebné k podnikání atd.) Odlišnost oproti občanskému soudnímu řádu představuje
formulace, že postihnout nelze „i jiné věci, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly“, ale proč
do této skupiny nezařadit právě již výše zmíněné snubní prsteny, zdr. pomůcky atd.? Jedná se tedy jen
o obecnější formulaci než nalezneme v občanském soudním řádu.
Zákon o správě daní poplatků obsahuje rovněž speciální úpravu v podobě daňové exekuce
prodejem věcí movitých. Ovšem nahlédneme-li podrobněji do příslušných ustanovení, zjistíme, že
postup v rámci tohoto předpisu se téměř nikterak neliší od postupu výše uvedeného. Taktéž dochází
k soupisu věcí, taktéž dochází k dražbě. Samotný tento předpis obsahuje odkaz na podpůrné užití
občanského soudního řádu pro případ, že by v něm samém nebyla konkrétní úprava obsažena. Snad
jen okrajově již zmíníme skutečnost, že zde nevystupuje strana povinná, ale osoba je nazývána
dlužníkem a soupis věcí neprovádí soudní vykonavatel, nýbrž pověřený pracovník správce daně.
Závěrem je tedy možno shrnout, že tzv. „mobiliární exekuce“ je způsobem provedení výkonu
rozhodnutí (exekuce), který představuje prodej movitých věcí dlužníka (povinného) v dražbě. Tento
postup je již řadu let upraven a to v různých právních předpisech, přičemž postup upravený v rámci
zákona o správě daní a poplatků provádějí pracovníci příslušného úřadu. Podle této úpravy lze
exekuovat jen pro vymožení povinností uložených ve správním řízení (např. pokuty) a nikoli pro
vymožení povinností plynoucích ze smluvních vztahů (např. dlužné nájemné).
V rámci exekuce již také nelze zkoumat zákonnost exekučního titulu (rozsudku na plnění či
uložení pokuty).
Je nutno počítat s tím, že pověřený pracovník má ze zákona právo učinit osobní prohlídku
dlužníka a bytu (i jiných místností dlužníka), kde má svůj majetek uložen, k čemuž si může zjednat do
bytu i takové jiné místnosti dlužníka přístup. Pověřený pracovník však musí dbát na to, aby
nedocházelo k excesům, tzn. kdy by byl např. exekuován majetek nepostižitelný nebo majetek patřící
osobě od dlužníka odlišné.