I Vzbudil oprvdu velkou pozornost pov~st o n~m se rozeb~hl celou Prhou
Работа добавлена на сайт samzan.net:
Vánoční stromeček je z historického hlediska tradicí velmi mladou. Poprvé se v českých zemích objevil vánoční stromeček počátkem předminulého století, v roce 1812. Ve svém salonu v Praze-Libni jej nazdobil ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich. Štědrovečernímu stolu, k němuž pozval herce a jejich manželky, vévodila jedle s ozdobami a svíčkami. Vzbudil opravdu velkou pozornost a pověst o něm se rozeběhla celou Prahou. Již příští rok se objevil v mnoha měšťanských domácnostech.
Na vesnici se začal šířit až téměř o sto let později, kdy první zmínky jsou z počátku dvacátého století z Valašska. Ovšem ještě stále to nebyl stromek takový jaký ho známe dnes. Na vesnicích se zpravidla zavěšoval nad štědrovečerní stůl špičkou dolů a zdobil se převážně jablky, ořechy, později i perníčky.
Rozkvetlá Barborka
Svobodná dívka si na svátek sv. Barbory utrhne větvičku třešně nebo zlatého deště. Pokud jí snítka rozkvete do Štědrého dne, do roka se vdá.
Rozkrojené jablíčko
Po štědrovečerní večeři si každý může rozkrojit napříč jablko. Kdo ve svém jablku nalezne pěticípou „hvězdičku“ ze zdravých jadérek, může být spokojen. V příštím roce ho čeká zdraví a štěstí. Když místo pěticípé hvězdičky jsou jadérka uspořádána do tvaru křížku, hrozí nejhorší. Osudu lze napomoci výběrem zdravého, velkého jablka. Podobnou informaci jako jablka podle tradice ukrývají i vlašské ořechy. Kdo ve čtyřech nalezne zdravá jádra, bude sám zdravý celý rok.
Lití olova
Na přípravu náročnější, zato významově bohatší je staročeský zvyk lití olova. Nad plamenem či na kamnech se roztaví kousek olova, které se posléze najednou vylije do nádoby s vodou. Podle tvaru, do kterého olovo ve vodě ztuhne, přítomní usuzují, co dotyčného čeká. Svobodné dívky se v něm snaží rozeznat tvář či monogram toho, kdo je jim určen. Výsledný tvar olova je také možné číst jako odpověď na předem položenou otázku.
Jmelí
Ještě jednou „vánoční rostlinou“ je jmelí. Lidé si jeho zelené, postříbřené či pozlacené snítky nejčastěji připevňují na lustr, případně nad dveře. Zřejmě proto, že pod zavěšeným jmelím má muž právo políbit jakoukoli dívku či ženu. Nebo proto, že „kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí“ a jejich láska bude po způsobu jmelí věčně zelená. Každopádně darované jmelí nosí štěstí, a tak se při vánočních návštěvách hodí s sebou snítku přinést.
Skořápkové lodičky
Poetický zvyk, který upoutá (nejen) každé dítě, je pouštění lodiček z ořechových skořápek. Několik vlašských ořechů se rozpůlí a do vyprázdněných polovin skořápek se připevní maličká svíčka - nejsnáze pomocí nakapaného vosku. Ořechová lodička se zapálenou svíčkou se vypustí do větší nádoby s vodou. Její plavba předznamenává životní dráhu toho, kdo ji vyslal. Když vydrží dlouho svítit, čeká majitele život dlouhý a šťastný. Jestliže se lodička pustí na volnou vodu, dotyčný se vydá na cesty, drží-li se při břehu, zůstane doma.
Zlaté prasátko
Jedná se o tradici, kdy se tvrdí, že pokud vydržíte celý Štědrý den se postit, tak večer se vám pak zjeví zlaté prasátko, které vám zaručí hojnost a dobrou úrodu na celý příští rok. Zřejmě proto, že zajišťování úrody už nebývá nejvyšší prioritou našich domácností, tak se také málokomu podaří zahlédnout stín zlatého prasátka jak běží po stěně či stropu místnosti.
Kapr
Pojídání ryb k štědrovečerní večeři je též zvykem velice mladým. Ryby se totiž na stolech našich předků v tento den prakticky nevyskytovaly. Jedly se především polévky a luštěninová jídla. Například hrách nebo hrachová polévka, protože prý zaručovala strávníkům hojnost na celý příští rok. Dále jste na stolech mohli vidět houbové omáčky, čočku, sušené a vařené ovoce, krupičné a kukuřičné kaše polité medem nebo sirupem.
Ryby byly nejprve záležitostí bohatých měšťanů, na vesnici opět začaly pronikat až ve 20. století. Dnes je neodmyslitelnou součástí vánočního stolu kapr. Ale i on je dnes už na ústupu. Stále častěji je vytlačován sumci, štikami, pstruhy, ale také lososem a nebo i mořskými rybami či plody moře.
Vánočka má velmi dlouhou historii, první zmínka o ní pochází z 16. století. Původně ji směli péct jen pekaři, doma si ji lidé začali dělat až o 200 let později. Vždycky však měla pro Vánoce velký význam. Vánočka totiž tvarem připomínala Ježíška v povijanu, proto nesměla ve štědrovečerním menu chybět. Navíc se věřilo, že její křížové pletení ochrání lidi u stolu před zlými silami.
2. а также предтечей набидов фовистов кубистов абстракционистов ташистов и представителей так называемой к
3. Work seriously for the slvtion of souls
4. Культурные ценности как правовая категория
5. варианты формулировки заданий
6. процессы банка если это позволяет бюджет банковского учреждения
7. Лекция 1 ПЕРСПЕКТИВИ РОЗВИТКУ ТА ВИКОРИСТАННЯ ІНТЕЛЕКТУАЛЬНИХ ІНФОРМАЦІЙНИХ СИСТЕМ Напрями розвитку інт
8. декоративной рецепции
9. Тема 2 Как провести социологическое исследование Социология не может существовать не добывая эмпиричес
10. Забезпечення якості освіти в університетах Європи
11. х годов в Канаде набирают силу процессь приватизации
12. Неведение отца Брауна Если вы встретите члена привилегированного клуба Двенадцать верных рыболово
13. Нац политика проводилась деспотическими методами силами крайне малочисленной администрации
14. Плоды рябины обыкновенной
15. I ВведениеПредмет и содержание гигиены
16. 9m tll plys bsketbll very well
17. реферат дисертації на здобуття наукового ступеня кандидата філологічних наук Kиїв ~ 2006
18. аутсорсинг.......
19. Реферат- Физическое воспитание в школе
20. Контрольная работа- Основные правила составления документов