Будь умным!

У вас вопросы?
У нас ответы:) SamZan.net

ES Ing. Bohuslv Bou~kov~ CSc

Работа добавлена на сайт samzan.net:

Поможем написать учебную работу

Если у вас возникли сложности с курсовой, контрольной, дипломной, рефератом, отчетом по практике, научно-исследовательской и любой другой работой - мы готовы помочь.

Предоплата всего

от 25%

Подписываем

договор

Выберите тип работы:

Скидка 25% при заказе до 25.11.2024

  1.  Prednaska - EAS

Ing. Bohuslava Boučková, CSc.

Prof. Ing. Miroslav Svatoš, CSc.

Ekonomika agrárního sektoru – skripta; Svatoš a kolektiv

  1. SAS, SPSS, statistica za prachy, radši ukrást někde na serveru

  1. Vztah ekonomie a EAS
  2. Výchozí situace
    1. Potřeby lidí – neomezené
    2. Produkční zdroje – omezené = provázanost s VF u mikroekonomie; kdyby produkční zdroje byly neomezené, ztrácela by ekonomie smysl
    3. Půda, práce, kapitál – vše omezené
  3. Vymezení vědní disciplíny obecně – předmět (objekt), metoda, klasifikace věd

Výběr definic (obsahové vymezení – předmět)

  1. Ekonomie je interdisciplinární věda, která používá metod a výsledků celé řady vědních disciplín
  2. Ekonomie = věda o aktivitách, které se týkají výroby, směny, spotřeby a distribuce
  3. Ekonomie je věda o volbě – lidé mají možnost volby
  4. Při využití omezených výrobních zdrojů
  5. Při výrobě různých komodit
  6. Při způsobu rozdělení ke spotřebě
    1. Tzn., že se jedná o užití vzácných zdrojů, výrobu užitečných komodit a rozdělení mezi skupiny)
  7. Ekonomie je věda o obchodu, ZO (zahraniční obchod), penězích, kapitálu, bohatství atd…
  8. 80% HDP je konfrontováno na světových trzích
  9. Ekonomie – 2 základní pojetí
  10. 1. Matematizace (napodobení exaktnosti přírodních věd)
  11. Ekonomické (specifické) myšlení

Metoda: základ vědeckého přístupu

Výběr metod:

  1. Abstrakce
  2. Odmyšlení od nepodstatných vztahů > výběr toho podstatného
  3. Základ od Descarta
  4. Někdy se nedá jev úplně definovat
  5. Pozorování

  1. Experiment
  2. Popis situace, stanovení podmínek, provedeme, důležitý je určit závazný cíl, bez přesného popisu cíle experiment ztrácí smysl, výsledek musí být při stejných podmínkách opakovatelný
  3. Párové metody
  4. Analýza – syntéza
  5. Indukce – dedukce
  6. Komparace
  7. Historická
  8. Geografická
  9. Kvantitativní metody (statistické, matematické, optimalizační aj .)
  10. Slouží  k rozhodování
  11. Minima, maxima

Klasifikace vědních disciplín (úplná klasifikace nebyla podána)

  1. Probíhá revoluce

Ekonomie – nebezpečí omylů

  1. Nedodržení CETERIS PARIBUS („za jinak stejných podmínek“)
  2. Omyl „poté, tedy proto“: mylné vyvození příčinné souvislosti z časové následnosti (klam – kauzální nexus)
  3. Omyl usuzování z části na celek (nesprávné přisuzování vlastností části celku)
  4. Subjektivnost (teoretické brýle)
  5. Ošidnost průměrných veličin, relativnost čísel apod.
  6. Nejistota v ekonomickém světě (ekonomické zákony platí pouze v průměru, ekonomika tudíž není exaktní vědou)

Ekonomie pozitivní –

  1. Popis fakt a chování
  2. Např. v % inflace, % nezaměstnanosti apod. (lze se odvolat na fakta)

Ekonomie normativní

  1. Zahrnutí etiky a hodnotových soudů (jaká je správná výše inflace, subvencí apod.)
  2. Neexistuje správná či nesprávná odpověď: spor nelze řešit odvoláním na vědu či fakta

Ekonomické školy, směry (HP koncepce)

  1. Odlišení soubory paradigmat (axiomat, základních tezí), základních východisek bez důkazů (= víra)
  2. Smysl ekonomické teorie spočívá ve formulaci zákonů (i když ekonomické zákony platí jako tendence, tzn. Že se plně nerealizují)
  3. Ekonomové mají velké potíže s předvídáním chování jednotlivců (firem), avšak větší úspěchy mají při předvídání skupin obyvatel či celých odvětví
  4.  Prednaska - EAS
  5.  Zvláštnosti agrárního sektoru z pohledu ekonomického
  6.  Výrobní struktura – model rodinné farmy v tržních ekonomikách (příklad dokonalé konkurence)
    1.  V jiných zemích vysoce intenzivní (20 000ha rodinná farma v Austrálii např.)
    2.  Podstatné je, že u nás neovlivní jednotlivý podnik cenu na trhu
    3.  Zemědělská prvovýroba je typický příklad dokonalé konkurence
  7.  Přírodní vlivy působí na určité nepředvídatelné kolísání produkce (Klima, biologický základ, zvláštnosti produkčního faktoru půda)
    1.  Základ poruch u zemědělství
  8.  Neelastická poptávka po potravinách (potraviny = nezbytné statky)
  9.  Klesající podíl výdajů domácností na potraviny (pokles podílu zemědělství na tvorbě HDP a na zaměstnanosti)
    1.  Spotřeba nemůže růst nekonečně
    2.  Roste produktivita  potřeba menšího počtu pracovníků
    3.  Vyspělé zemědělství je úměrně závislé na vyspělosti ekonomiky
  10.  Omezená mobilita pracovníků v zemědělství (často je pracoviště současně domovem)
    1.  Lidé nejsou moc ochotni se stěhovat za prací v sektoru zemědělství
    2.  Při prodeji farmy se obvykle zároveň mění bydliště  složité
    3.  Platová hraniční mez je v sektoru zemědělství nižší než u jiných sektorů

Kombinace těchto zvláštností zemědělství představuje vznik základních problémů zemědělství:

  1.  Kolísání cen potravin – krátkodobě (v tržních ekonomikách)
  2.  Pokles cen (reálných) – dlouhodobě (ve vztahu k ostatním odvětvím, k cenám inputů)
  3.  Index růstu cen potravin je pomalejší než index růst cen jiných finálních produktů
  4.  Ve stálých cenách z dlouhodobého hlediska ceny potravin klesají
  5.  Prakticky s jistotou lze říci, že to nebude platit pro 21. Století – zde se očekává spíše růst z více důvodů
  6.  Důchodová disparita (pokles příjmů rolníků ve srovnání s ostatními odvětvími)

Důsledek:

  1.  Potřeba vládní intervence ve prospěch zemědělců (ve vyspělých ekonomická), rozvojové země mají bohužel pech
  2.  Ochrana proti dovozům
  3.  Podpora exportu
  4.  Stabilizace trhu
  5.  Dotace, subvence
  6.  Strukturální programy přechodu zemědělců na jiné podnikatelské aktivity (komunální služby, ochrana životního prostředí)

Za jinak stejných podmínek platí, že čím nižší zaměstnanost, čím nižší podíl zemědělství na zaměstnanosti (dále HDP, bilanci zahraničního obchodu a jiných makroekonomických ukazatelích) platí, že je to vyspělejší ekonomika.

Setrvačnost ekonomiky je velká, na zemědělství záleží hodně, dosažení vyšší úrovně ekonomiky celkem dost závistí na zlepšení situace v zemědělství, které je ale závislé na výši úrovně celkové ekonomiky (včetně vzdělání, tradic a dalších faktorů)

Zvláštnosti trhů zemědělskými výrobky

  1.  Řada zvláštností zemědělství se projevuje zvláštnostmi trhu
  2.  Zemědělské komodity, potraviny – významný podíl na světovém obchodě, vnitřním obchodě (asi až 8%)
  3.  Počet světových trhů je menší než počet komodit
  4.  Každý trh předpokládá – zbožní výrobu (vyrábím pro prodej, naturální oběh má velký rozsah ((bráno ve světě)), minimální rozsah, určení trhu (hranic)
  5.  Základní tendence rozvoje trhů
  6.  Integrace a vytváření mnohovýrobkových „nadtrhů“
  7.  To souvisí s
    1.  Oslabením vlivu povětrnostních podmínek
    2.  Zesílení konkurence mezi zaměnitelnými výrobky
    3.  Přerozdělení půdy a kapitálu pro pěstování efektivních plodin

Zvláštnosti trhu jsou dány, zvláštnostmi výroby, spotřeby, zahraničního obchodu a cenové tvorby

  1.  Zvláštnosti výroby
  2.  Závislost na přírodně klimatických podmínkách
    1.  Geografické rozmístění plodin +- výnosy +- užitkovost + mezinárodní dělba práce = hlavní toky ZO; geografické podmínky determinují množství výnosů, jaké plodiny budeme pěstovat
    2.  Vliv počasí na objem (kvalitu) produkce
      1.  RV, RZ, země s vyšším podílem marginálních (mnoho let fungují, pak 1x ne) půd
    3.  Sezónnost (vliv závlah, skleníků)
      1.  Investičně velmi náročné
      2.  Výhoda vyspělých zemí s kapitálem
  3.  Značná délka reprodukčního cyklu
    1.  RV, ŽV, víceleté kultury, tropy – rozdíly
      1.  RV – víceleté kultury – vinice, chmelnice
      2.  Tropy = 2 – 3 sklizně /ROK
      3.  ŽV – růst a vývoj zvířectva
    2.  3 druhy cyklů:
      1.  Přirozený (nepravidelný), cyklus plodnosti (jablka, kakaové boby)
        1.  Tzv. úrodný či neúrodný rok, nelze predikovat
      2.  Životní cyklus plodnosti
        1.  Zvyšování úrody, dosažení maxima, poté snížení
        2.  Laktační křivka atd.
      3.  Cenový cyklus – pomalá reakce na úroveň cen vzhledem k časovému posunu Na a Po (např. víceleté plodiny – doba výsadby a plodnosti)
        1.  Vždy velké zpoždění nabídky za poptávkou
  4.  Ohraničenost půd
    1.  Fyzická
      1.  Rozšiřování zemědělské půdy ve světě je prakticky vyčerpáno (eroze, zasolování, desertifikace, nedostatek vody atd.)
    2.  Právní omezenost
      1.  Typ vlastnictví – soukromé, státní, občinové
      2.  Všechny systémy založeny na tom, že koupě a prodej půdy jsou komplikovanou záležitostí; už ve středověku to nebyla prdel
      3.  Omezený přístup k půdě, situace – RZ, výživa, revoluce, zelená revoluce (nesplnila očekávání)
  5.  Nízký stupeň koncentrace a centralizace kapitálu
    1.  Počet a výměra farem (Lorenzova křivka)
    2.  Využití zemědělské techniky a chemie
    3.  Stupeň rozvoje vertikální integrace
      1.  Cukr, mléko, brojleři, citrusy… + kooperace
  6.  Plošný charakter zemědělské výroby
    1.  Vliv na průběh dopravních nákladů
  7.  Zvláštnosti spotřeby
  8.  Reprodukce PS
  9.  Nelze odložit spotřebu
  10.  Spotřeba potravin (objem, struktura) závisí:
    1.  Růst obyvatelstva
    2.  Růst důchodové úrovně (v různých fázích kooperace a cyklu, výše příjmů)
  11.  Výsledek substitučních efektů (potraviny – potraviny, potraviny – nepotravinářské zboží)
  12.  Zvláštnosti mezinárodního obchodu
  13.  Tendence
    1.  Snižování podílu zemědělství v národním hospodářství
    2.  Snižování podílu zemědělství na ZO
    3.  Kolísání objemu agrárního obchodu (ZO kolísá více než kolísá výroba)
    4.  Zvyšování podílu zpracované produkce ve srovnání se surovinami
    5.  Konkurence ze strany syntetických náhražek
      1.  V celkovém rozsahu (barviva, náhražky, stabilizátory atd.
    6.  Jednosměrnost dodávek (teritoriálně) u některých komodit
      1.  97% rýže spotřebují její producenti (Asie)
    7.  Velké množství kontrahentů (smluvních stran) + role TNK (transnacionálních korporací)
    8.  Výrazné uplatnění burz v obchodu
      1.  Obvykle spojena s tržním prostředím
      2.  Fyzicky se nemusí setkávat nabídka s poptávkou
      3.  Předpokladem ale je standardizace

  1.  Zvláštnosti cen a jejich tvorby
  2.  Rysy
    1.  Zvýšená nestálost
    2.  Celkově nižší tempo růstu cen zemědělských komodit
    3.  Mnohost cen zemědělských komodit (kotace)
      1.  Ve stejném okamžiku jsou kotovány různé ceny na stejnou komoditu
    4.  Sezónní kolísání
    5.  Vliv syntetických náhražek
  3.  Základní druhy
    1.  Expertní prognózy
    2.  Matematicko-statistické metody (musíme znát všechny rozhodující faktory + musíme mít k dispozici dlouho časovou řadu); v praxi hůře aplikovatelné ač je to standardní nástroj
    3.  Metody typu CHART
      1.  Různé časové horizonty, různé instituce
      2.  Dávají dobré výsledky, použití je široké

Postavení zemědělství v rámci globálních trendů

  1.  Základní souvislosti
  2.  Globalizace je dle IMF definována jako rostoucí vzájemná ekonomická závislost jednotlivých států v celosvětovém měřítku, způsobená rostoucím objemem a sortimentem mezinárodních transakcí komodit, služeb, kapitálu a rozšiřováním technologii
  3.  Počátek souvisí s ropnou krizí, změnou systému směny v mezinárodním měřítku (volný kurz namísto vázání na USD)
  4.  Základní aktéři
    1.  NNS (nadnárodní společnosti)
      1.  EU, NAFTA
    2.  Mezinárodní organizace
    3.  Mezinárodní měnový fond
    4.  Nevládní organizace
      1.  Velké množství , Fungují na bázi sítí

Funguje zde kompenzace – pozitivum pro jednoho je negativem pro jinou organizaci

Globální problémy

  1.  Jsou rozšířené celosvětově, ale nelze je řešit samostatně, jsou řešitelné pouze globálně při úzké kooperaci jednotlivých států (institucí atd)
  2.  Demografické
  3.  Potravinové, Ekologické
  4.  Surovinové a energetické
  5.  Sociálně ekonomická zaostalost
  6.  Změna uspořádání mezinárodních hospodářských vztahů
  7.  Problém sociální, humanitární a kulturní budoucnosti člověka
  8.  Ke zkoušce nutné znát teorii PROTEKCIONISMU v zemědělství
  9.  Prednaska - EAS

Vymezení ZPF ČR z hlediska

  1. Kvantitativního
  2. Kvalitativního

Charakteristika trhu se zemědělskou půdou

Oceňování zemědělské půdy

Prameny:

„Situační a výhledová zpráva, Půda MZe ČR, 1999,“

Kvantitativní hledisko

Celková výměra  7 886,5 tis ha

  1. ZPF (v tis. ha)
  2. 4 244 (cca 53,8%)
    1. Z toho
      1. O.p.   3025,6
      2. Chmelnice 10,8
      3. Vinice 19,1
      4. Ovocné sady 46,2
      5. Zahrady 162,6%
      6. Trvalé kultury 238,8
      7. TTP 979, 7 (Tj. 23,1% ZPF)
  3. Stupeň zornění zemědělské půdy je 71,3% (o 25% vyšší než ve vyspělých zemích EU)
  4. Zornění = procento orné půdy na ZPF
  5. Podíl LFA – ZPF podle LPIS 1760,1 tis ha z.p. tj. 49,9% z.p.

Úbytek zemědělské půdy (851 tis ha z.p. = 17%), stavební a důlní činnost

Od roku 1927 do současnosti

V důsledku úbytku převážně nejúrodnějších půd se v 70ých letech min. stol. se rozšířila zem. výroba do LFA.

Úbytky cca  4000 ha ročně, převody do ostatních a stavebních ploch (dálnice, kšefty)

Půdní fond ČR je vlastnicky značně roztříštěn. K 31.12.2005 bylo evidováno 5 270 129 listů vlastnictví.

ZPF je rozdělen do 16 555 047 pozemkových parcel.

Cca 3 700 tis. ha z.p. je ve vlastnictví fyzických osob nebo obchodních společností a sdružení.

Právě toto roztříštění a velký podíl najaté půdy (90%) od velkého počtu pronajímatelů je překážkou, omezující rozvoj podnikání na zemědělské půdě.

70% z.p. je obhospodařováno PO, FO se starají o necelých 30%.

FO průměr 26,5ha, PO průměr 800ha. Průměrná velikost zemědělských podniků se neustále snižuje (ze 136ha v roce 2000 na 84ha v roce 2005).

LPIS (land parcel identification systém) – registr půdy od r. 2004

LPIS je geografický informační systém evidence zem. půdy, která slouží ke kontrole údajů v žádostech o dotace, poskytovaných ve vazbě na zemědělskou půdu, a pro identifikaci zem. pozemků na základě skutečného užívání půdy pro administraci dotací. Rozhodující je, kdo na pozemku skutečně hospodaří, nikoli kdo je zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí.

Katastr (z lat. Caput – hlava, capitastrum – soupis podle hlav, později též podle nějaké jednotky)

  1. Vede evidenci na listech vlastnictví (v ČR více než 5 mil.)
  2. Spadá sem Český úřad zeměměřičský a jednotlivé katastrální úřady

Kvalitativní vymezení ZPF

  1. Největší část pahorkatiny a vysočiny
  2. Klima = subkontinentální charakter
  3. Kvalita hodnocena např. podle výnosnosti půdy, která je výsledkem bonitace ZPF

  1. Výnosnost půdy

  1. Je integrální ukazatel půdně klimatických a ekologicko-ekonomických podmínek.
  2. Je to rozdíl mezi normativní výnosy z RV a normativní náklady, vynaloženými na jejich dosažení.
  3. Hodnota je vyjádřena indexem v rozpětí bodové stupnice 6 -100 bodů.
  4. Minimální 6b = - 2500 Kč/ha
  5. ČR průměr 42,2 b = 2 482 Kč/ha

6 bodů půda na příkrých svazích, velmi nepříznivé podmínky, nejvyšší hodnota (100) má černozem na spraši.

Kategorizace – 3 typy

  1. Zemědělské výrobní oblasti
  2. Méně příznivé oblasti (LFA – less favourable areas)

1.

- pro potřeby jsou vymezeny 4 typy a 11 podtypů

- kukuřičná, řepařská a bramborářská oblast (každá 3 podtypy), Horská (2 podtypy)

2.

  1. LFA = 50,15% ze z.p.l
  2. Zemědělci pracující s LFA mohou zažádat o dotaci na LFA, která má charakter kompenzačního příspěvku za nutnost hospodařit v horších přírodních podmínkách
  3. Podpora je upravena programovými dokumenty
  4.  2004 – 2006 = Horizontální plán rozvoje venkova
  5.  2007 – 2013 = něco jiného

Rozdělení

  1. Horské oblasti
  2. Ostatní méně příznivé oblasti
  3. Oblasti se specifickými překážkami
  4. Oblasti s environmentálními omezeními

Charakteristika trhu se z.p.

Z hlediska množství prodané z.p. (2000 – 2005) se prodalo nejvíce ve výměrách nad 5ha (58% uskutečněných prodejů)

Z hlediska četnosti prodejů je největší počet prodejů ve výměře 0,1 ha (52%), nejméně se prodalo pozemků nad 10ha (2%).

Nejvyšší tržní ceny zaznamenány v roce 2000 – 2005 u zahrad

Tržní cena zahrad

  1. Do 0,10ha   192,97 Kč/m
  2. Nad 10 ha      2,35 Kč/m

Ovocné sady

  1. Do 0,10ha   156,79Kč/m
  2. Nad 10ha     4,46 Kč/m

Orná půda

  1. Do 0,1ha  333,29 Kč/m
  2. Nad 10ha     4,46 Kč/m

Převažuje prodej pozemků o malých výměrách (0,1ha) pro nezemědělské využití

S vyšší výměrou klesá cena

Pozemky s většími výměrami (pro zemědělské využití) se prodávají minimálně

Výše nájemného je určena zákonem o půdě (229/91 Sb.), kde je stanovena na 1% úřední ceny půdy, pokud se vlastník a nájemce nedohodne jinak (v LFA i méně).

Ve srovnání s ostatními zeměmi EU je naše nájemné velice nízké

1300 – 1500 Kč/ha; nejvyšší nájemné v kukuřičné oblasti (nejúrodnější), které je až 3x vyšší než v horské

V EU 15 je pronajímáno cca 40% z.p.

Faktory ovlivňující rozvoj trhu se zemědělskou půdou v ČR

  1. Nízká rentabilita zem. výroby
  2. Nezájem rozšiřovat výměry farem
  3. Zadluženost podniků a nedostatek fin. Zdrojů
  4. Poloha pozemku
  5. Velikost pozemku
  6. Účel využití
  7. Neochota bank poskytovat úvěry na nákup půdy
  8. Roztříštěnost z hlediska vlastnictví
  9. Družstva a další PO mají k dispozici 70% půdy, ovlivňují tak monopolně sazbu

Oceňování zem. půdy

3 typy cen

  1. Tržní
  2. Úřední (administrativní) – výpočet daní
  3. Průměrná

  1. Cena smluvní, závislá na nabídce a poptávce, není regulovaná
  2. Je upravena vyhláškou MF č. 540/2002 Sb.; základ pro výpočet daně z pozemků, nemovitostí atd., v současné době i pro poskytování dotací;
  3. Výpočet úřední ceny – pomocí výnosové metody (kapitalizací hrubého ročního rentního efektu) pro každou bonitovanou půdně ekologickou jednotku (BPEJ)
  4. BPEJ = je systém hodnocení produkčního potenciálu půdy, skládá se z 5 číslici
    1. První = klimatický region
    2. Další dvě = půdní typ
    3. Poslední dvě = svažitost pozemku, orientace ke světovým stranám a poslední hloubka profilu a skeletovitost

  1.  Prednaska EAS
  2. HDP – nejčastěji užívaný a zneužívaný ukazatel výkonnosti ekonomiky

Ing. Bohuslava Boučková, CSc.; Místnost č. 277/II/CEMS; bouckova@pef.czu.cz

HDP

  1. Význam agregovaných ukazatelů výkonnosti ekonomiky
  2. Jednoduché ukazatele typu HP
  3. Definice HDP a HNP
  4. Stručná historie vzniku HDP

Hodnocení výkonnosti ekonomiky

  1. Každý stát a seskupení států měří výkonnost své ekonomiky, vyjadřuje její růst v čase a srovnává tyto výsledky na mezinárodní úrovni
  2. Podle výkonu ekonomiky jsou pak národní ekonomiky a jejich odvětví klasifikovány a od těchto ukazatelů se také zpravidla odvozují základní nástroje ekonomické politiky

Příklady

  1. Příspěvky členských zemí do společného rozpočtu EU se odvíjejí od úrovně dosaženého národního HDP
  2. Klasifikace znevýhodněných regionů je vymezena hranicí 75% průměrného HDP/ 1 obyv. v EU, vyjádřeného v paritě kupní síly (PPP = purchasing power parity)
  3. Pokud do EU přistoupí (např. Ukrajina či další státy, ucházející se o členské místo, ČR postoupí v úrovni HDP na čisté plátce a bude víc odevzdávat do rozpočtu EU a méně dostávat)

Jednoduché ukazatele typu hrubé produkce – přednosti a nedostatky

Definice

  1. Hrubá produkce představuje sumu veškerých výrobků a služeb vyprodukovaných v daném sektoru za dané časové období (včetně nedokončené výroby) bez ohledu na využití
  2.  H ZP =p1c1+p2c2+...pncn
  3.  kde p je vyprodukované množství i-tého až
  4.  n-tého výrobku a
  5.  c je jednotková cena tohoto výrobku
  6. lze vyjádřit
  7. v naturálních jednotkách
  8. běžných
  9. přepočítaných (srovnatelných) – zpravidla jednotky energie
  10. v hodnotovém vyjádření
    1. v běžných cenách
    2. ve stálých (srovnatelných) cenách = cena základního období (ne cena očištěná o inflaci)

Výhody

  1. snadné pochopení a definice
  2. jednoduchost výpočtu

nevýhody

  1. nevyjadřuje přesně výkonnost odvětví – problém „duplicit“ – některé hodnoty započteny vícekrát než jednou – typický příklad vlastní zelené krmivo má určitou cenu, po spasení kráva vyprodukuje mléko  v ceně mléka započteno i krmiva
  2. zkresluje vyjádření za dané časové období
  3. nedostatečná meziodvětvová a mezinárodní srovnatelnost (označení „hrubý“ – značí nepřesnost výpočtu a nutnost dalšího upřesnění)

Definice HDP

  1. souhrn veškeré finální produkce hmotných i nehmotných výrobků a služeb, vyprodukovaných na území daného státu, na úrovni odvětví pak v rámci daného odvětví na území daného státu, za daný časový interval, a to bez ohledu na vlastnictví produkčních faktorů občany toho státu
  2. obecně  nejde o celkovou hodnotu veškeré produkce, ale o hodnotu nově vytvořenou v daném časovém období na daném území tím, že lidská práce vytvoří z užitého materiálu, energie, nehmotných vstupů atd. další hodnotu, tj. přidanou hodnotu

Odvození HDP

  1. viz. 5. Prezentace, slide 15, naučit
  2. amortizace = spotřeba fixního kapitálu = součet odpisů
  3. HDP = HDP = souhrn hrubé produkce
  4. ČDP = ČPD = souhrn čisté produkce

Stručná historie vzniku HDP

  1. Kořeny tzv. národního účetnictví, tedy výpočet národohospodářských agregátů a jejich souborů, můžeme najít již u politických aritmetiků 17. Století W. Pettyho a G. Kinga, kteří se snažili odhadnout velikost národního bohatství, určit národní důchod
  2. Skutečným předchůdcem dnešního typu národního účtu byl až F. Quesnay (kvesny), který ve své Ekonomické tabulce vytvořil první model národního hospodářství, pokusil se jak o odhad celkové bohatství, tak hledal vzájemné vazby mezi subjekty ekonomické činnosti
  3. Na přelomu 40. a 50. let začaly být ve vyspělých zemích pravidelně publikovány a sestavovány různé varianty národního účetnictví postavené na teoretickém základu Keynesovy teorie.
  4. Předobraz dnešního HDP byl vytvořen, po několika předchozích pokusech o definici agregátního ukazatele výkonnosti ekonomiky,
  5. americkým ekonomem
  6. a nositelem Nobelovy ceny
  7. Samuelem Kuznetsem
  8. v r. 1932 jako nástroj celonárodní ekonomické politiky a válečného plánování.

Od počátku 90. Let se z agregátního ukazatele hrubého národního produktu přešlo k užívání ukazatele hrubého domácího produktu

Na počátku 50. Let vytvořena OSN Systém národních účtu (Systém of national account – SNA)

Pro odvětví zemědělství

  1. Satelitní účty – tzv. souhrnné zemědělské účty – EAFA – Economic Accounts for Food and Agriculture
  2. Za zemědělství ČR až donedávna zpracovával VÚZE Praha, nyní již přešly do kompetence ČSÚ
  3. Podíl zemědělství na HDP je v současnosti pod hodnotou 2%

Proč je HPD kritizováno v posledních letech?

Vychází především z:

  1. Problematičnosti užití HDP místo HNP v globalizující se ekonomice
  2. Existence ekonomických aktivit a jejich externalit neprocházejících trhem – drogy, nelegální obchody
  3. Existence sociálně-ekonomických aktivit neprocházejících trhem

HDP  nezahrnuje

  1. Environmentální dopady a čerpání neobnovitelných zdrojů
  2. Veškeré eko aktivity neprocházející trhem:
  3. „stínová“ ekonomika
  4. Neplacená práce
  5. Péče o vlastní zdraví
  6. Činnost domácností
  7. Dobrovolné společenské aktivity

Negativní environmentální dopady

  1. Katastrofy zvyšují HPD – prapodivné
  2. Havárie obřího tankeru EXXON VALDEZ u Blight Reef
  3. Následky katastrof nejsou plně odstraněny
  4. Bezprostředním výsledkem byl nárůst HDP USA o 4 miliardy dolarů přidané hodnoty z aktivit na odstranění škod
  5. Katastrofa v Mexickém zálivu bude mít ještě asi horší dopad
  6. HDP ale zároveň nezahrnuje ani pozitivní dopady na životní prostředí

Stínová ekonomika

  1. Drogy, prostituce atd. = „stínová“
  2. Zahrnuje i „šedou“ ekonomiku
  3. Rusko a Ukrajina – obrovský rozsah
  4. ČR – klesající, ale pomalu
  5. USA ?
  6. Nesrovnatelné

Neplacená práce

  1. Nedostatečně hodnocená práce
  2. Práce žen – v řadě zemí hodnocená hůře než práce mužů; čím kvalifikovanější práce, tím větší rozdíl
  3. Práce dětí v rozvojových zemích
  4. Práce emigrantů
  5. Část práce je neplacená vůbec, protože jde o pomoc v rodinném podniku, na rodinné farmě, o činnost zaměřenou na sebezásobení
  6. Tato činnost opět snižuje úroveň dosaženého HDP, nebo vytváří zdánlivý zisk – který však ve skutečnosti je pouze pokrytím – často neúplným – nekalkulovaných pracovních nákladů
  7. Tato činnost není zahrnuta do soc. pojištění  nevytváří nárok na důchod

Činnost domácností

  1. Rovněž neprochází trhem a není tedy zahrnuta do HDP, zatímco stejné činnosti – vaření, úklid, praní prádla, zhotovování a opravy oděvů, opravy a údržba domácností atd. vykonávané sektorem služeb jsou do HDP zahrnovány.
  2. Tyto činnosti mají v řadě zemí značný rozsah, jsou ale z hlediska hodnocení ekonomiky téměř zcela opomíjeny.
  3. Je tedy otázkou, nakolik lze z tohoto hlediska vůbec srovnávat HDP zemí, kde jsou rozvinuté a relativně levné služby, zemí, kde značná část těchto činností je vykonávána domácnostmi bezplatně, a země, kde služby neexistují téměř vůbec, nebo jsou většině domácností cenově nedostupné  nakolik lze ovšem potom srovnávat HDP v mezinárodním měřítku
  4. Péče o děti, výchova, vzdělání také není zahrnuta, zatímco pedagogická a výchovná činnost předškolních zařízení, škol, a dalšího placeného vzdělávání přidanou hodnotu vytváří.

Dobrovolné činnosti

  1. Veřejná, nezisková, charitativní, zájmová činnost není pro HDP přínosná
  2. Péče o vlastní zdraví, sebevzdělání  nejsou také součástí HDP

Alternativní ukazatele

GPI, HDI, ISEW, SEEA

GPI = Genuine progress indicator – viz. Konec přednášky

ČR je zatím nepočítá profi, pouze výzkumně

Před rokem 1989 jsme počítali jiný typ ukazatelů, HPD se počítá až od roku 1992, z toho důvodu máme časové zpoždění ohledně ukazatelů.

HDP je důležitý ukazatel, ale je potřeba jej doplnit, protože jinak hodnotíme velmi omezeně. Není samospasitelný :o)

7. prednaska EAS

Dokončení přednášky 5

  1. Reprodukce nemůže být přerušena, vše spolu souvisí

Náklady

  1. Dle časového hlediska
    1. Náklady minulých let
    2. Náklady běžného roku
    3. Náklady na sklizeň příštích let

  1. Dle vztahu k produkci
    1. Náklady stálé (fixní)
    2. Náklady proměnné (variabilní)  lineární, progresivní, degresivní
    3. Náklady celkové
    4. Náklady jednotkové
    5. Náklady mezní (marginální) – jinak přírůstkové, hraniční; jedná se o náklady, které velice citlivě reagují na změny efektivnosti
  2. Dle vztahu k realitě
    1. Skutečné
    2. Alternativní (oportunní)
  3. Kalkulace nákladů
    1. Členění
    2. Metody
    3. Problémy kalkulace
  4. Sledování VN – zásadní význam (povinné, nepovinné)
  5. Nákladové funkce – odkaz Ekonomika podniku (EKOPOD)
  6. Výše nákladů
    1. Ovlivňována
      1. Naturální spotřebou produkčních faktorů
      2. Cenami produkčních faktorů

V praxi do nákladů zahrnovány i jiné položky než spotřeba produkčních faktorů (např. finanční náklady).

Význam zjišťování nákladů

  1. Důležitý ukazatel činnosti podniku – charakteristika hospodárnosti
  2. Východisko při zjištění hospodářského výsledku (zisk, ztráta)
  3. Kontrola hospodaření podniků
  4. Úvahy pro tvorbu cen – vystrnadění konkurence
  5. Plánování zisku (prostřednictví plánovaných nákladů)

Výsledky výroby zemědělských podniků = Produkce

Pozn. Produkce = výsledek, výroba = proces; tyto pojmy nejsou úplně stejné

  1. Naturální
  2. Hodnotové

Produkce

  1. Výrobky
  2. Výkony

Naturální výsledky výroby (fyzický objem produkce)

Měrné jednotky

  1. Fyzické (kg, l, ks)
  2. Smluvní naturální jednotky (ŠJ, OJ, SNL)  výživové jednotky
  3. Časové jednotky – práce na ha, práce na t  není zcela běžné
  4. Peněžní jednotky (stálá cena) – znalost pro celý podnik, agregace jako společný základ, musí být ale ve stálých cenách

Unce zlata (31g) = cca 1400$

Pro zemědělství typické vyjádření ve více různých jednotkách – sortiment není zas tak velký

Kategorie

  1. Hrubá produkce – odvětví podniku
  2. Výsledná produkce - podnik
  3. Vlastní produkce - zemědělství
  4. Čistá produkce – organická součást NH

Poslední dvě používat moc nebudeme, jsou relativně složité na výpočet; čistá produkce charakterizuje příspěvek daného podniku v rámci celého odvětví.

Poslední dopočítat za jeden podnik v podstatě nelze, předposlední jen s velkou nepřesností a nadto složitě

Hodnotové vyjádření vlastní výroby (hodnotový objem)

  1. Peněžním vyjádřením podnikatelských aktivit jsou výnosy
  2. Výnosy = zdroj úhrady nákladů + zisk
  3. Slouží k propočtu rentability, důchodovosti

Zásady rozdělování hrubého důchodu

  1. hD = hrubý důchod
  2. nevýrobní spotřeba (FS = FOS + FSS)
  3. akumulace
  4. odvody

Klíčové vztahy

  1. akumulace x spotřeba (hranice)
  2. odměny x Pp (produktivita práce)
  3. fondová náročnost x Pp

Nutné si uvědomit, že jde o základní vztahy, které determinují ekonomickou stránku podniku.

Akumulace a spotřeba  dohromady 100% ; zvýšení jednoho zapříčiní snížení druhého. V rámci jednoho odvětví je možný rychlejší růst mezd než produktivity práce (rozběhlé, rozšiřující se odvětví), jinak to neplatí.

Fondová náročnost Fondová náročnost a fondová účinnost reciproké hodnoty

Gross margin (deckungsbeitrag)

  1. GM podniku = výkony podniku po odečtení proměnných nákladů
  2. GM = V – Np; zisk + náklady fixní

Výkony podniku = tržní hodnoty produkce (na farmě)

  1. Np
  2. Musí být charakteristické pro podnik
  3. Musí být proměnlivé v závislosti na velikosti podniku
  4. Hlavní položky Np
  5. Plodiny
    1. Hnojiva
    2. Osiva
    3. Postřiky
    4. Příležitostná a kontrahovaná práce specifická pro jednotlivé plodiny
  6. Ustájený dobytek
    1. Koncentrovaná krmiva (Krmné směsi) – ohromná položka, otázka výživy, zaměstnanost, tvorba HPD, jedná se o vlastní malý průmysl
    2. Náklady na veterinární zákroky
    3. Náklady na marketing
  7. Dobytek na pastvě
    1. Dtto
    2. Náklady na píci

Standardní GM (DB) – normativy

  1.  Položky závazné (předpisem) stanoveny

G max

Z uvedené definice vyplývají tyto závěry:

  1. GM neříká nic o zisku (zisk = celkový GM – Ns)
  2. GM se mění v závislosti na (měnlivých)
  3. Výkonech – sezóna, výnos, změny cen
  4. Np – dle typů půd, používané chemie

  1. Relativita Np – položky Np se mění dle
  2. Pracovní síla příležitostná  Np
  3. Pracovní síla stálá  Ns
  4. Zaměstnání kontraktora  Np
  5. Vlastní vybavení (investice)  Ns
  6. GM je závažný a důležitý rys podniku
  7. V plánování především

Závěr

GM je používán jako jeden ze základních ekonomických ukazatelů

  1. Podporuje snahu o zhospodárnění výroby
  2. Bere v úvahu takové náklady, které může farmář jako podnikatel nejsnáze ovlivnit

Z GM se dále odvozuje zisk farmy započtením různých příjmů a odečteních fixních (stálých) nákladů

Z = GM + P – Ns

Optimální intenzita

  1. Určení 2 způsoby
  2. Pomocí GM
  3. Srovnáním mezní produkce a mezních nákladů (mP a mN)

mP = mN

srovnání mezních hodnoty (mezní princip)

potom pokud mP > mN  situace je dobrá, zvyšujeme vynakládání faktoru

pokud mP < mN  ekonomický neracionální, každé vynaložení faktoru produkuje větší ztrátu

Základní vztahy mezi ekonomickými efekty a produkčními faktory (v zemědělství)

  1. – 9. Makro pohled, 10. – 16. Mikro pohled)

Fondová náročnost (reciproká hodnoty = účinnost)

Obecně – účetní terminologie je odlišná od ekonomické;  máme tu víceméně slušné zjednodušení  předpokládáme u vzorce č. 1, že produkci ovlivňují pouze základní fondy (což je blbost samozřejmě)

  1.      účinnost ZF; převrácena hodnota je potom náročnost
  2.      účinnost Oběžných fondů, převrácená hodnota je fondová náročnost
  3.    Dílčí účinnost (MN = spotřeba OF, odpisy ZP)
  4.    Celková fondová účinnost  Nepřesné, ZF jsou stavová veličina, OF toková; má smysl vyjadřovat v běžných realizačních cenách

Intenzita zemědělské výroby

  1. Operujeme s hektary, protože jsou určujícím faktorem
  2.   Hrubá zemědělská produkce na hektar, intenzita zemědělské produkce výroby výsledná
  3.    intenzita zemědělské výroby přímá
  4.  pouze výzkumné účely, pro běžné použití nedůležité

Produktivita práce

  1.   Produktivita práce živé; obecně lze vztah popsat jako neboli produkce/časový fond práce
  2.  

Hospodárnost

  1.   efektivnost vlastních nákladů VN (V/PS(hod); V/MN)
  2.   nákladový podíl
  3.  = hD / PS míra důchodovosti
  4.   objem důchodovosti (hrubý důchod na ha)

Rentabilita

  1.  =  nákladová rentabilita; čistý důchod (výrobky, které byly vyrobeny, ale nejsou prodány atp.), započítává se více věcí
  2.    (event. ZF + OF) fondová rentabilita
  3.  zisk na ha

Další ukazatele efektivnosti

  1. Spotřeba materiálu – krmiva, hnojiva, energie na jednotku produkce, na 1 ha
  2. Sklizňové, skladové aj. ztráty na jednotku produkce, na 1 ha
  3. Stupeň kvality produkce a tomu odpovídající realizace, cena jednotky produkce

8. prednaska EAS

Substituty

Hrozba substitutů

Odběratelé

Vyjednávací vliv odb.

Dodavatelé

Vyjednávací vliv dod.

Potenciální nové vstupující firmy

Hrozba nových firem

Konkurence v odvětví

Soupeření mezi firmami

Porterův model

4 základní hrozby, pokaždé z různé části trhu

Různě vysoké obchodní marže

Ziskovost podmíněna masivními subvencemi

Pravidlo 80/20 Paretovo pravidlo

  1. Paretův zákon – empirický zákon (vzorce rozdělení bohatství v Anglii 19. stol.)
  2. Stejný základ
  3. Zipfovo pravidlo nejmenšího úsilí
  4. Juranovo pravidlo životně důležité menšiny (jakost, spolehlivost, jádro světové revoluce kvality)
  5. Pravidlo (vzorec) nerovnováhy
  6. Princip
  7. Nevyváženost, nerovnovážnost světa
  8. Společný jmenovatel s teorií chaosu
    1. Nelinearita světa
    2. Tendence k sebeuspořádávání světa
    3. Nerovnovážný stav
  9. Paretův objev zákonitosti
  10. Systematický a předvídatelný nedostatek rovnováhy
  11. Náhodné chování subjektů implikuje předvídatelně nerovnovážný celek
  12. Univerzální platnost vnitřně dané nerovnováhy mezi:
    1. Vstupy – výstupy
    2. Příčinami – následky
    3. Úsilím – odměnou

  1. Malá menšina - velké důsledky
  2. Většina  malé důsledky
  3. Klíčová skutečnost
  4. Ačkoli je obtížné vymezit přesné příčiny, stanovit složité závislosti mezi těmito příčinami navzájem i mezi příčinami a následky, je výsledek předvídatelná nelinearita (nerovnováha)

Příklad

  1. Z pravidla nerovnováhy 80/20 v podnikání plyne, že 20% zaměstnanců, zdrojů, produktů, zákazníků apod (životně důležitá menšina) přináší 80% zisku. Druhou stranou mince pak je, že 80% zaměstnanců, zdrojů, produktů či zákazníků vytváří pouze 20% zisku. To má zásadní ekonomické důsledky na efektivnost a optimální alokaci
  2. Nejvýznamnější oblasti využití pravidla 80/20 v podnikání
  3. Strategie
  4. Jakost
  5. Snižování nákladů a služeb
  6. Marketing
  7. Prodej
  8. Informační technologie
  9. Rozhodování  a analytické činnost
  10. Řízení zásob
  11. Řízení projektů

3 miliony miliard

3 000 000 / 000 000 000 Kč

  1. Objem finančních transakcí uskutečněných jedním člověkem – v reálu se jedná o cca dvě HDP světa

Ekonomická efektivnost investic

  1. Obecný problém
  2. Poměr = přítomnost (spotřeba) x budoucnost (investice)
  3. Ekonomický smysl pouze tehdy, když oběť (snížení spotřeby v současnosti) je více než nahrazena ziskem (budoucí spotřeba) v budoucnosti
  4. Obětování jisté dnešní hodnoty za hodnotu budoucí (která je ale nejistá)
  5. S investicemi je vždy spojeno
  6. Čas
  7. Riziko
  8. Investiční prostor

Výnos

Dnešní hodnota       Budoucí hodnota

Bezepečnost         Likvidita

Bez rozsáhlých obnovovacích a rozvojových investic nelze, v podmínkách ostré konkurence – zajistit reálnou (nedotovanou) konkurenceschopnost.

  1. Současná investice zajišťuje budoucí konkurenceschopnost  velice zjednodušeně

Ovlivňování investičního chování – fiskální a monetární politika.

Kritérium

Charakter účasti ve výrobním procesu

  1. Výrobní (školky, sítě obchodní, dopravní atd.)
  2. Nevýrobní (úrok, nájemné)

Věcná souvislost

  1. Přímé
  2. Nepřímé
  3. Vyvolané
  4. Následné

Úloha v reprodukčním procesu

  1. Obnovovací
  2. Rozvojové (netto, čisté)
  3. Celkové (brutto, hrubé)

Stupeň centralizace

  1. Centralizované
  2. Decentralizované

Vlastnictví

  1. Z vlastních zdrojů
  2. Z cizích zdrojů (bank, stát)

Technologická funkce, věcná podoba

  1. Stavební
  2. Strojní
  3. Biologické

Mechanické základní fondy

Budovy a stavby

  1. Relativně dlouhá fyzická životnost
  2. Dlouhé období realizace investice (dlouho se staví)
  3. Stacionární charakter (nehýbou se :D)
  4. Pasivní fce ve výrobním procesu

Stroje a zařízení

  1. Kratší fyzická životnost
  2. Značné morální opotřebení – zastarávají technologicky
  3. Krátké období realizace investic
  4. Ve značné míře mobilní charakter
  5. Aktivní fce ve výrobním procesu

Meliorace

  1. Delší doba životnosti (jednotně 40 let)
  2. Delší období realizace investic – lze uvádět do provozu po částech)
  3. Působení meliorací se projevuje postupně
  4. Odpisy se provádí po 2 letech po dokončení
  5. Výrazný produkční účinek (zvýšení úrodnosti půdy)

Biologické základní prostředky

  1. Zvířata zákl. stáda
  2. Hodnota zvířete po určitou dobu po převodu do provozu stoupá
  3. Hodnota zvířete při vyřazení není podstatně nižší než při zařazení
  4. Aktivní působení ve výrobním procesu

  1. Trvalé porosty (vinice, chmelnice, sady)
  2. Hodnota TP po výsadbě dlouho a výrazně roste
  3. Přenos hodnoty nastává až po dosažení plodonosného stáří
  4. Odpisování se provádí po dosažení plodonosného stáří
  5. Normovaná životnost (14 let)
  6. Aktivní působení ve výrobním procesu
  7. Zemědělská půda
  8. Cena dlouhodobě roste
  9. Bonita půdy – dána úrodností, schopností produkovat vysoký výnos plodiny
  10. Japonsko – maximální hranice vlastnictví půdy

Základní skupiny investic

  1.  Investice
  2. Reálné
  3. Finanční   portfoliové
    1. Reálné = přímé podnikání ve výrobě a službách, nemovitosti, drahé kovy, umělecké předměty, sbírky
    2. Pokl. Poukázky, směny, akcie, pojistky, finanční spoluúčast při podnikání jiných, majetkové a podílové listy, odvozené cenné papíry, tzv. deriváty (opční poukázky)

Ukazatele ekonomické efektivnosti investic

  1. Investice s přímou nákladovou účinností (pokles VN)
  2.   < 1 (podmínka efektivnosti)  náklady nového období nižší než náklady předchozího
  3.  
  4. Změna Q musí být větší než náklady na investici

  1. Výnosnost investice (z hlediska 1 roku)
  2.     Pouze VN
  3.      (pro VN, Q)
  4. Průměrná výnosnost investic
  5.   vztah Zisk x investice
  6. Doba splatnosti investice
  7. D =   =
  8. Průměrná diskontovaná výnosnost investice
  9. Krutý vzorec
  10. Slovní popis:
  11. Suma zisku (ev. přírůstků) v n-tém roce x odúročitel (převrácená hodnota úročitele); vycházíme z jednoduchého pravidla, že koruna v současné době má větší hodnotu než koruna v následujícím roce; investiční náklady v j-tém roce (od j do t  t je počet let výstavby); my diskontujeme náklady.. Průměrný roční zisk / zúročené náklady

9. prednaska EAS

Příjmová a důchodová disparita v zemědělství

  1. Osnova přednášky
  2. Několik oznámení
  3. Definice a kategorie disparity
  4. Měření externí disparity
  5. Hypotézy k vysvětlení externí disparity v zemědělství
    1. Poptávkově orientované
    2. Nabídkově orientované
    3. Komplexní
  6. Měření interní disparity

SCs/Data/Common:Pef(I:/KE/bouckova/EAS/2010

Termíny zkoušek

  1. V průběhu tohoto týdne budou termíny zkoušek na hrocha; do 1.12.
  2. V týdnu 3.-7.1.2011 budou vypsaný 2 předtermíny
  3. Zápočet nutný zapsaný v indexu
  4. Příští týden přednáška – není ve skriptech
  5. 2 důvody
    1. Bude tu Homolka
    2. Současná situace českého zemědělství
  6. Písemná část 20 otázek multiple choice – 1 odpověď správně, jsou mírumilovní, minimum je 13 bodů
  7. Částečně správně znamená obsahově alespoň část odpovědi
  8. U prvního testu dostala na prdel půlka lidí
  9. Svatoš – trvale udržitelný rozvoj
  10. Bobo – HDP, Disparita
  11. Pletichová – problematika půdy

Příjmová a důchodová disparita

  1. Termín disparita
  2. Par = rovný  parita = rovnost; dis = záporná předpona
  3. Disparita = nerovnost
  4. Ve vztahu k příjmům a důchodům znamená
  5. Nerovnost v příjmech či důchodech determinovanou buď
    1. Objektivními příčinami (reálná disparita)
    2. Subjektivními příčinami (subjektivní disparita)
  6. Objektivní příčiny
  7. Takové produkčně –ekonomické a sociální podmínky, které sektor, podnik či jednotlivý pracovník nemůže výrazněji ovlivnit
    1. V zemědělství:
      1. Přírodní a klimatické podmínky
      2. Ekonomická specifika regionu
      3. Nástroje státní zemědělské politiky
  8. Subjektivní příčiny
  9. Takové, které podnik může změnit
    1. Úroveň managementu
    2. Efektivní využití produkčních faktorů
    3. Využití informací
    4. Úroveň vzdělání atd.
  10. Rozlišujeme
  11. Disparitu důchodovou
    1. Tedy nerovnost v důchodech podniků
    2. Nerovnost v příjmech pracovníků

Příjmová (důchodová) disparita dané ekonomické jednotky může být měřena

  1. Interně
  2. Uvnitř dané jednotky mezi jejími částmi, prvky
  3. Externě
  4. Mezi různými jednotkami téže úrovně diverzifikace
  5. Z pohledu Agr. Sektoru
  6. Interní
    1. Mezi dílčími jednotkami agrárního sektoru
    2. Disparita mezi podniky různých právních forem, s rozdílnou velikostí, v různých produkčních oblastech a regionech
  7. Externí
    1. Nerovnost mezi agrárním sektorem a jinými odvětvími, případně průměrem národní ekonomiky, nebo mezi agrárními sektory různých zemí

Měření disparity není samoúčelné, cílem je vyrovnávat disparitu.

Všechny typy disparity

  1. Objektivní  vyplývající z příčin a podmínek, které není sektor či zemědělských podnik schopen změnit

Ve vztahu k AS tedy lze vyjádřit disparitu

Vnitřní

  1. Důchodová
  2. příjmová

Vnější

  1. důchodová
  2. příjmová

Měření externí disparity

  1. vývoj HDP = HPH = hrubá přidaná hodnota
  2. měříme vývoj HDP v komparaci s jinými odvětvími / průměrem NH
  3. HDP/1 pracovníka v komparaci s jiným odvětvími / průměrem NH

Ukazatele externí důchodové disparity

  1. Hrubá přidaná hodnota
  2. V tržních a stálých cenách (případně v PPP = purchasing power price)
  3. Tempa růstu HPH
  4. Hrubá přidaná hodnota / 1 pracovníka
    1. Evidenčního, stálého, přepočteného
    2. Na toto velice často pozor – uvést jak se vypočítávají! Musíme se ujistit, jak byl daný ukazatel vypočítán
  5. Měření externí disparity
  6. Příjmová pracníků
    1. Průměrný příjem / 1 pracovník
      1. Buď nominální a reálný
      2. Hrubý a čistý
  7. Přepočet nominální mzdy na reálnou pomocí spotřebního koše
  8. Nelze přepočítávat v rámci odvětví během jednoho roku
    1. Bráno mezi nominální a reálnou
    2. Přepočítává se pomocí soustavy koeficientů, které berou v potaz vztahy u odvětví; jedná se o komplikovaný přepočet… začíná se přepočtem na hodinovou mzdu, poté spousta sraní s koeficienty
  9. Průměrná čistá (hrubá) měsíční mzda (včetně naturální části mzdy)
    1. Komparativní ukazatele
      1. Počet minut (hodin) práce nutných k zakoupení určitého zboží (kg masa, l benzinu, běžného auta, televizoru)
      2. Jedná se o určitý přepočet na reálnou mzdu, který je srozumitelný neodborné veřejnosti
    2. Lze měřit meziročními změnami
    3. Lze měřit i mezi státy
    4. Kolik piv si koupí za svůj měsíční plat
  10. Průměrná hrubá mzda v ČR vzrůstá
    1. Ve veřejné sféře rostly o něco výše než v soukromé podnikatelské

Příčiny externí příjmové a důchodové disparity agrárního sektoru

  1. 3 skupiny hypotéz
  2. Nabídkově orientované
  3. Poptávkově orientované
  4. Komplexní (tržní vysvětlení)
  5. Všechny hypotézy nemusí platit stejně pro dané časové období a pro daný sektor

Nabídkově orientované hypotézy

  1. Na základě:
  2. Specifika zemědělství
    1. Biologický charakter
    2. Dlouhé a nepřerušitelné cykly – otázka reagování nabídky na cenu
    3. Omezená možnost uplatnění vědecko-technického pokroku
    4. Závislost na přírodních a klimatických podmínkách
  3. Klasická inverzní a nabídková křivka
    1. Roste cena  roste nabídka
    2. V zemědělství dochází k tomu, že křivka má opačný průběh
    3. Důvodem je omezená trvanlivost u RV – nelze skladovat např. ovoce, zeleninu, resp. skladovat ano, ale pouze po omezenou dobu
    4. U ŽV je důvod kvalita masa, další dodatečné náklady při odložení porážky
  4. Hypotéza šlapacího mlýny
    1. Hypotéza k vysvětlení vědecko-technického pokroku v rámci odvětví
    2. Základní myšlenka:
      1. Vznikne-li nová vědecko-technická inovace, nikdy ji neuplatní všechny podniky najednou
  5. Hypotéza alternativních očekávání

Poptávkově orientované

  1. Na základě
  2. Engelův zákon
    1. Při rostoucích důchodech obyvatel klesá podíl výdajů na potraviny na celkových výdajích (Ernst Engel – německý ekonom a statistik)
    2. Při růstu cen se jednou nákup potravin zastaví  kvantita  poté kvalita  poté luxus  dále již není možné nic dalšího z hlediska potravin kupovat
    3. Paradoxně pro zemědělští je výhodnější snižování příjmů – jíst se prostě musí  vše ostatní lze omezit
  3. Nerovnovážné postavení zemědělství na trhu
    1. Tzv. cenové nůžky
    2. Ceny vstupu rostou rychleji než ceny výstupů, tím se zemědělství dostává do nevýhodné pozice
    3. Mimo zemědělství jsou vztahy dodavatel a producent (a spotřebitel) 3
      1. Diktuje ceny producent (spotřebitel)
      2. Diktuje ceny dodavatel (spotřebitel)
      3. Vyrovnaná pozice
    4. V zemědělství diktují ceny dodavatelé (obvykle oligopoly), ale ještě o něco více odběratelé (téměř monopsonní pozice)
    5. Zemědělci jsou téměř v pozici dokonalé konkurenc

Komplexní hypotéza „tržně hospodářské vysvětlení“

  1. Formulována Robertem Koesterem (amok)
  2. Propojuje jednotlivé dílčí hypotézy
  3. Doplňuje je o využití teorie sektorových faktorových nadkapacit  souvisí s mobilitou faktorů, zde konkrétně půdy  zde nefunguje mobilita
  4. Typický příklad pracovníci  nejsou-li potřební, dostanou kick a musí do dalšího odvětví
  5. Kapitál  je-li mnoho kapitálu v daném odvětví, tendence vede k investici a přesunu kapitálu
  6. Půda  zemědělci si jí musí ponechat, musí jí obdělávat, platí z ní daně, starají se, ale nemají z ní žádný užitek – nedokáží adekvátně využít zemědělskou půdu

Doma pročíst interní disparitu

  1.  Prednaska EAS

Rozvoj zemědělství a venkova v letech 2007 -  2013

  1. Dochází k propojení obou pilířů (rozvoj venkova + rozvoj zemědělství) v 1 dokument.
  2. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
  3. NSP – národní strategický plán
    1. Po schválení lze rozpracovat a připravit program
    2. Je rozborem situace a potenciálu českého zemědělství a venkova
    3. Popisuje hlavní problémy
    4. Vymezuje evropské národní strategické cíle
    5. Obsahuje rozbor dosavadních zkušeností z HRDP, OP (operační programy), SAPARD – měl zajistit schopnost jednotlivých států připravit se na čerpání z jednotlivých fondů
    6. Definuje prostředky k zajištění koordinace mezi resorty ve vazbě na ostatní evropské fondy

Priority

  1. Rozvoj pracovních míst
    1. Ekonomický růst
    2. Udržitelný rozvoj
    3. Tyto priority se promítají do 3 základní os určujících strukturu, zaměření a charakter nástrojů státní politiky
  2. Program rozvoje venkova - PRV
  3. Obsahuje:
    1. Návrh řešení, zdůvodnění zvolených priorit s ohledem na strategické směry společenství
    2. Výsledky předchozích diskusí expertních týmů i krajských fór s využitím SWOT analýz
    3. Souhrn všech opatření
    4. Popis všech administrativních a finančních souvislostí
  4. Základní osy
  5. OSA 1
    1. Zaměřená na celoevropsky konkurenceschopné zemědělské , potravinářské a lesnické hospodaření

  1. OSA 2
    1. Je zaměřena na udržitelné zemědělství a lesnictví ve venkovských oblastech s důrazem na ochranu diverzity, využití obnovitelných zdrojů energie a další cíle
  2. OSA 3
    1. Vychází z analýzy problémů a potřeb venkova v oblasti tvorby pracovních míst, místních služeb a kvality života
  3. OSA 4
    1. Je zaměřena na iniciativy LEADER a jejím hlavním smyslem je vytváření a rozvoj místních partnerství a místních rozvojových strategií na principu decentralizovaných aktivit vedených zdola nahoru

Cíle pro osu I. EAFDR

  1. Modernizace zemědělských a potravinářských podniků zejména v oblasti dodržení norem společenství pro animal welfare a pro otázky kvality potravin a norem pro oblast životního prostředí – cca 92,18% fin. prostředků
  2. Zajištění funkčního poradenského systému pro oblast životního prostředí a to zejména  v návaznosti na NR 1782/2003.
  3. Podpořit realizaci komplexních pozemkových úprav (KPU)
  4. Zajistit podporu vodního hospodářství s ohledem na jeho nezanedbatelný vliv na zemědělství, ochranu životního prostředí a kvalitu života na venkově
  5. Rozvoj využití zemědělských a lesnických produktů a surovin k energetickým účelům a dalším průmyslovým účelům
  6. Modernizace podniků lesního hospodářství zaměřená na naplňování strategií mimoprodukčního využití lesů
  7. Rozvoj odbytu a kvality produktů ekologického zemědělství výrobků regionální kvality
  8. Zajistit podporu mladých zemědělců s cílem zlepšit věkovou skladbu obyvatel venkova

Cíle pro osu II. EAFRD

  1. Zajistit takové hospodaření na zemědělské a lesní půdě, které přispěje ke snížení eroze a degradace půd a zajistí vyšší schopnost krajiny a půdy zadržet vodu a snižovat její znečištění
  2. V oblastech s méně příznivými podmínkami zajistit přiměřenou příjmovou úroveň zemědělců a zabránit tak vylidňování venkova
  3. Zajistit trvale udržitelné hospodářství  na TTP se zaměřením na uchování diverzity lučních společenstev a s maximálním využitím travní hmoty prostřednictvím chovu domácích zvířat
  4. Zajistit rozvoj šetrných metod hospodaření v lesích
  5. Podpořit šetrné hospodaření v zemědělství i v lesním hospodaření tam, kde jsou vymezena celoevropsky cenná stanoviště v rámci sítě NATURA.

Cíle pro osu III. EAFRD

  1. Nejblíže rozvoji venkova
  2. Zajistit vyšší příjmovou úroveň obyvatel venkova rozvojem a diverzifikací aktivit na venkově a podporu venkovské aktivity
  3. Zabezpečit investice a rozvoj venkovské infrastruktury s cílem rozvoje středního a malého podnikání a zlepšení životního prostředí venkovských sídel
  4. Přispět k vyšší úrovni vzdělanosti venkovských obyvatel rozvojem poradenství a vzdělání
  5. Zachováním kulturního a přírodního dědictví přispět k udržení aktivity venkovského prostoru i k plnění mimoprodukčních funkcí krajiny

Cíle pro osu IV. Iniciativu LEADER

  1. Probíhala v minulosti a osvědčila se
  2. Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech
  3. Posílení místního ekonomického prostředí a tvorby pracovních míst
  4. Zhodnocení místních přírodních a kulturních zdrojů

  1.  Prednaska EAS

Hodnocení investic

  1. Průměrný koeficient reprodukce investic
  2. Princip je podobný jako průměrná diskontovaná výnosnost investic
  3. Informace je doba návratnosti, úhrady, reprodukce atp.
  4. Všechny ukazatele efektivnosti mají své převrácené hodnoty
  5. Vnitřní výnosové % (vnitřní úroková míra)

t-j = m * vm

Lze řešit i graficky

  1. Převedené náklady
  2. P = Npr + k * J
  3. Převedení nákladů investičních na srovnatelnou základnu

Efektivnost kapitálu

  1. A) Míra zisku (r) / r =
  2. Specifická míra zisku
  3. B) Roční  míra zisku (rr)
  4. Rr =  * 100 (v %) – t = doba obratu, kapitálu
  5. Rr =  f = počet obratů

C) Výnosnost vlastního kapitálu

- zisk+úroky/ celkový kapitál nebo celkový zisk/aktiva

D) doba obnovy kapitálu (cash flow)

Zisková marže

  1. Nákladová marže = z/VN (nákladová rentabilita)
  2. Mzdová marže = z/mzdy (mzdová rentabilita)
  3. Pozemková marže = z/ha z*p
  4. Úroková míra (specifická) – i = u/K
  5. Roční úroková míra  Ir = u/k*t

Úkol účetnictví – zjistit nezpochybnitelné  jasné výsledky, pomocí určitě metodiky, které slouží pro rozhodování, ekonomické úvahy atd.

Budoucí hodnota peněz se stanoví pomocí úročitele; současná hodnota peněz (diskontovaná hodnota) je určována pomocí odúročitele

Budoucí hodnota anuity je určována pomocí střadatele

  1. Postupné narůstání peněžních prostředků, výsledkem je akumulovaná hodnota vložených fin. prostředků

Anuita z budoucí hodnoty – analogická hodnota střadatele

  1. Zajímá nás anuita z BH, známe jí, ale potřebujeme vědět roční platbu – vzorec fondovatel

Kapitálová obnova (někdy také roční splátka úvěru a úroku) se dá popsat pomocí umořovatele

  1. Hledáme jak velkou částku budeme splácet

  1.  Prednaska EAS

Proteckionismus a diskriminace

  1. Zahraniční obchod
  2. Kladný ZO Německo
  3. Záporný ZO USA
  4. Obrat ZO = součet exportu a importu
  5. Saldo ZO = rozdíl export – import
    1. Možnost uvedení v různých cenách – srovnatelné, stálé, realizační, základní
  6. Používní jasně deklarovaných cel
  7. CIF
  8. POP
  9. Důležité je uvědomit si změny kurzů, které mají dopad na velikost ZO
  10. Vývoj českého ZO 1993 – 2007
  11. Údaje za rok 2007 2145 mld Kč export, 2045 mld Kč import.
  12. Ve fázi transformace ekonomiky 1995 – 2002 velké záporné saldo
  13. Smyslem je vysoká dynamika, podstatně vyšší než bylo tempo růstu HDP
  14. Od r. 2005 kladné saldo ZO
  15. 1999 EXPORT/HDP = 44% 2007 EXPORT/HDP = 69%
  16. 1999 OBRAT/HDP = 90% 2007 EXPORT/HDP = 137%

  1. Komoditní struktura - import
  2. Zemědělství
    1. Rok 2000 = 4,85, rok 2007 5,10% lehece stoupá
  3. Průmysl
    1. Rok 2000 = 82%, rok 2007 87%
  4. Suroviny
    1. Zbytek
  5. Komoditní struktura – export
  6. Zemědělství
    1. Rok 2000 = 3,8%
  7. Průmysl
    1. Rok 2000 = 89,61% mírný nárůst 2007 = 91,46%
  8. Suroviny
    1. Rok 2000 = 6,58% mírný pokles 2007 5,34%
  9. Export top 5
    1. Německo (30%), Slovensko, Polsko, Francie, UK
  10. Import TOP 5
    1. Německo, Čína, Polsko, Slovensko, Itálie
  11. Teritoriální struktura ZO
  12. EU 27 78,2%
  13. EU 15 60%
  14. EU 12 18,2%
  15. SNS 5,1%
  16. EFTA 4,6%
  17. Export
  18. 85% EU 27
  19. 64,2% EU 15
  20. Import
  21. 70,9% EU 27
  22. 55,6% EU 15
  23. 5,6% rozvojové země

Saldo agrárního sektoru je trvale záporné, obvykle v hodnotách – 20 až – 30 mld Kč.

HDP 3600 mld. Kč.

HDP světové 65 000 000 mld. USD

Největší obchodní partneři EU

  1. Export EU
  2. USA, Rusko, Švýcarsko, Čína, Norsko
  3. Import EU
  4. Čína, USA, Rusko, Norsko, Švýcarsko

EU je důležitý hráč, obecně platí že čím menší země, tím otevřenější ekonomika. INTRASTAT = vnitřní obchod EU, vyčleňuje se jako zvláštní položka.

Největší světový exportér

  1. Oblast výrobků nebo zboží – rok 2008 - Německo, Čína, USA, Japonsko, Holandsko, Belgie, Francie, Itálie. Německo dlouhodobě vede . Nyní ale Čína ve vedoucí pozici.
  2. ČR má velice otevřenou ekonomiku, podíl exportu na HDP je jeden z největších ve světě

Agrární zahraniční obchod

  1. Export a import agrárního sektoru absolutně vzrůstá, ale z hlediska podílu na obratu na zahraničním obchodě neustále klesá.
  2. V roce 1993 kladný, od té doby záporné saldo pořád dokola
  3. Z 1993 a částky 32,8 mld nárůst na 98 mld. 2007 export
  4. Z 1993 a částky 31,6 mld nárůst na 129 mld. 2007 import
  5. Není plně využit potenciál českého zemědělství, tak tento vývoj nijak závratně nekomplikuje celkové hospodaření (hledisko národohospodářské), problém je ve stavu zemědělstv  logikcky dokud nejsou komplikace, nebude se investovat a obnovovat
  6. AZO export – slovensko, německo, polsko, maďarsko, rakousko
  7. AZO vývov – německo, polsko, nizozemí
  8. Co se nejvíce vyváží?
  9. Živá zvířata, mléko a mléčné výrobky, ocet, nápoje
  10. Co se nejvíce dováží?
  11. Asdf
  12. Agrární obchod bilance států
  13. USA + 24 mld. Dolarů
  14. Nizozemí x Německo –  -7 mld. Dolarů; někdy se stalo nizozemí světový exportér agrárního sektoru no. 1
  15. Německo byť má – 20 saldo AZO, tak patří k velice významnému exportérovi
  16. V dobách krizí (ropná atd.) vyskočí ceny surovin, poté se zase vrací do původních hodnot, toto je jeden ze základů cenových nůžek

Vývoj spotřeby vybraných druhů potravin v kg/obyv./rok

Maso

  1. 85 kg 1996, klesá na 80,9kg 2005

Cukr

  1. Cca 40kg 1996, mírný pokles do r. 2000, od té doby nárůst a v r. 2005 ustálení kolem 40kg

Zelenina

  1. 79kg 1996, mírný nárůst do r. 2000, od r. 2001 pokles, 2005 cca 77kg

Ovoce

  1. 73kg 1996, kolísání s konečnou vzestupnou tendencí, 2005 81kg cca

Co udělá devizový kurz?

Příklad USD 1995 26,4 Kč/1 USD, v roce 2000 cca 40 Kč/1 USD, v současné době klesá cca 18,5 Kč/1 USD; toto tvoří vysoký tlak na efektivnost výroby, abychom se dostali na podobné hodnoty, musela by se efektivnost zvýšit o cca 60%   26,4 ------ > 40 / 1USD

Otevřené otázky

  1. Současná situace vyvrací hypotézy efektivních trhů
  2. V této souvislosti se lze zaměřit na problematiku cyklů a krizí  J. Schumpter
  3. Zabýval se hospodářskými cykly a nerovnoměrným vývojem
  4. Nerovnoměrnost spojena s kreativní destrukcí  ničí se staré struktury, vznikají nové
  5. Problém hospodářských modelů je nespojitá změna – proto se nedá použít standardní ekonometire
  6. Berou se v potaz Kondratěvovy cykly (cca 50 let), Junglarovy cykly (5-11let), a krátké Kitchinovy cykly (40 měsíců)
  7. Pojmy amerika – kapitalismus; ČR a kontinentální státy – spíše tržní mechanismus  Asi takové dědictví po komunistech
  8. V současnosti je názor, že neoliberální hospodářská politika od 70./80. Let dospěla na svůj vrchol; stát musí zasáhnout; plátci ztrát jsou daňoví poplatníci nikoliv finanční instituce

Situace na počátku 21. Stol.

  1. Stav hluboké nerovnováhy
  2. D-dobá rovnováha je nemyslitelná, ale dynamická rovnováha už ano
  3. Deficity v oblasti institucí, mechanismu kolektivního rozhodování
  4. Vznik planetární výkonné moci (IMF, WB, WTO, OECD), která nemá protiváhu v globální moci zákonodárné či soudní (národní stát x globální ekonomika)
  5. Určující síla globalizace – motivace tržní výkonnosti ziskem
  6. Rozdělování výsledků (a příležitostí) globalizace je nerovné a nespravedlivé
  7. Pokračující růst extrémní koncentrace moci a majetku (lidé, země, nadnárodní společnosti)
  8. Jediný účinný projekt je projekt EU, obsahuje konvergenční programy (růst ekonomický a snižování diferencí); smyslem je aby členské země postupně vyrovnávaly svou ekonomickou a životní úroveň, tento cíl se pozvolna naplňuje; EU toto za poměrně nízkou cenu (Evropské fondy jsou 1% HDP světa – nepočítáme také ostatní fondy – vzdělávní, zdravotnictví atd. atd.) zvládá naplňovat
  9. Tobinova daň, prof. Tobin, nobelova cena – aby byli malou částí zatíženy globální transakce kapitálu a světově obchodovatelné zboží. Realizace by byla možná, ale chybí vůle
    1. Tato daň by byla jeden ze zabezpečení prostředků pro uskutečnění rozvojových cílů milénia (OSN) jako mezikrok ke spravedlivému řádu a k TUR
  10. TOP 500 společností má obrat rovnající se cca 40% světového HDP




1. тематика и эконометрика С
2. Курсовая работа- Проблемы приватизации в современных условиях
3. Клиническая картина и диагностика пародонтоза
4. Полимер К обратился 10 января 2008 г
5. х начале 1930х гг
6. ТНК у міжнародній економіці Виконавла- Студентка факультету економіки і менеджменту
7. Вопросы к зачету по дисциплине Безопасность вождения поездов
8. Сочинение- Эдгар По
9. тематика ~осынды белгісін ~олданып ~атарды жаз- B ~атарды~ ~шінші м~шесін тап
10. ся кред договор Кред
11. РЕФЕРАТ дисертації на здобуття наукового ступеня кандидата технічних наук Київ ~
12. Задумайтесь древнейшие мастера живописи потратили годы своей жизни на изучение цветов.html
13. статья Ф.Капры с изложением взгляда на социальное управление в свете парадигмы которая все увереннее занима
14. Шпаргалка- Геометрия
15. а считал что общество может благополучно существовать только под управлением мудрецов судей которые руков
16. Булгаков Сергей Николаевич
17. «Проза любви» в лирике Н А Некрасова
18. Курсовая работа по теме- Анализ поведения потребителей по дисциплине Поведение потребителей
19. РЕФЕРАТ дисертації на здобуття наукового ступеня кандидата економічних наук КИЇВ ~ Ди
20. Роль кризисной семьи в формировании девиации детей и подростков

Материалы собраны группой SamZan и находятся в свободном доступе